Eko-efektivita (ekoefektivnost)

Pojem poprvé uvedl švýcarský průmyslník Schmidheiny ve své knize Změna směru vydané v r. 1992. Pojem byl akceptován Světovou podnikatelskou radou pro trvale udržitelný rozvoj a definován jako:

"strategie pro dosažení ještě účinnějšího využití materiálů a energie a současného snížení finančních nákladů a negativních dopadů na životní prostředí (v angl. "more from less" čili: více z méně)."

Pro nevládní organizace je ekoefektivnost prostředkem jak snižovat absolutní hodnoty spotřeby materiálů a energie. Nicméně nejde jen o snížení materiálové a energetické náročnosti produktů a služeb. Ekoefektivnost zahrnuje i další prvky jako např. zabránění úniků toxických látek a zvýšenou trvanlivost a opravitelnost výrobků.

Literatura:

OECD Proceedings: Sustainable Consumption and Production, Clarifying the Concepts, OECD 1997